Penzijní Systém V České Republice

1 Úvod

Penzijní systém v České republice představuje již několik let palčivý politický a především ekonomický problém. I přes dílčí úpravy parametrů tohoto systému a prosazení penzijní reformy vládou Petra Nečase, která vytvořila tzv. druhý pilíř, se v budoucnu očekávají s novou politickou garniturou kroky směřující spíše k návratu do původního systému a vyšší motivaci spoření v tzv. třetím pilíři, tedy penzijním připojištění.

Tato seminární práce bude rozdělena do čtyř částí, ve kterých budou jednotlivé pilíře penzijního systému rozebrány s ohledem na aktuální situaci, a dále bude nastíněn možný vývoj do budoucna.

2 I. pilíř českého důchodového systému

Český důchodový systém je reprezentovaný průběžným financováním. Lze jej charakterizovat jako nediverzifikovaný, neboť kolem 95 % je tvořeno právě z příjmů ze základního důchodového pojištění, tedy I. pilíře. Současný stav můžeme nazvat rovněž slovy jako rovnostářský či solidární. Hlavním argumentem pro penzijní reformu je především to, že podle odhadů slibuje současné nastavení až o třetinu více, než bude v budoucnu možné financovat.

Základní důchodové pojištění neboli průběžný systém financování pracuje na principu výplaty důchodu penzistům od státu, na něž získává stát finanční prostředky od pracující části populace, a to formou odvodů na důchodové pojištění ze své mzdy nebo zisku. K výhodám tohoto systému patří především ochrana všech jednotlivců, nízké administrativní náklady a nižší riziko ztráty prostředků nebo jejich hodnoty. Mezi nevýhody se řadí naopak závislost systému na demografickém vývoji, politickém vývoji a ovlivnitelnost politiky věkovým spektrem voličů.

Na základě demografické prognózy vypracované na půdě Univerzity Karlovy se očekává nárůst průměrného věku populace ze 40 let v současnosti na 48 let v roce 2065. Podíl obyvatel nad 65 let vzroste ze 14 % až na 30 %. Proto byla v roce 2005 ustanovena komise expertů koordinovaná Vladimírem Bezděkem (zaměstnanec ČNB), která měla za cíl připravit podklady pro penzijní reformu. Závěry komise označily za hlavní problém současného průběžného systému prodlužování průměrné doby pobírání důchodu (tzn. růst nákladů na financování jednoho důchodce) a zároveň nízkou porodnost (tzn. pokles příjmů systému kvůli nižšímu podílu zaměstnaných). Z těchto důvodů bylo doporučeno rozšířit financování důchodu o tzv. spořící složku, která hrála doposud pouze doplňkovou roli, tedy zřízení II. a úpravu III. pilíře důchodového systému.

3 II. pilíř českého důchodového systému

Na základě zákona č. 426/2011 Sb. vznikla od 1. 1. 2013 možnost sjednání důchodového spoření. Princip této systémové reformy důchodového systému (tzv. II. pilíře) spočívá v možnosti spoření v důchodových fondech penzijních společností s různou investiční strategií. Hlavním zdrojem financování těchto fondů se mělo stát vyvedení 3 % z odvodů na stávající sociální pojištění (průběžný I. pilíř) a navíc ještě 2 % z hrubé mzdy, tedy celkem 5 % z výdělku (vyměřovacího základu). Podle této reformy bylo rozhodnutí o vstupu do II. pilíře dobrovolné, ale již nezvratné. Pro lidi nad 35 let bylo nutné rozhodnutí o vstupu (uzavření smlouvy) učinit do 30. 6. 2013 a pro osoby mladší do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhnou 35 let. Důležitým parametrem důchodových fondů byla možnost získání celkových naspořených prostředků v dědickém řízení v případě úmrtí jak ve fázi spoření, tak ve výplatní fázi.

Podle výše uvedeného zákona vznikla penzijním společnostem povinnost spravovat čtyři druhy penzijních fondů. Jedná se o důchodový fond státních dluhopisů, konzervativní důchodový fond, vyvážený důchodový fond a dynamický důchodový fond. Rozdíly v těchto fondech tvoří především jejich investiční strategie, tedy investice do různých druhů aktiv, které se liší mírou rizika a očekávaným výnosem.

Oproti očekáváním, že se do druhého pilíře přihlásí až půl milionu lidí, skončily výsledky fiaskem. Prozatím se přihlásilo pouze přes osmdesát tisíc lidí. K hlavním příčinám patří především kontroverze ohledně nezvratitelnosti vstupu, dlouhodobost spoření, kritika některých ekonomů a především proklamace tehdejší opozice vedené ČSSD, která před volbami v říjnu 2013 slibovala zrušení tohoto pilíře.

4 III.